Česká literatura 2/2014

Studie PETR VOIT Česká knižní kultura doby Václava Hájka z Libočan. Na okraj jednoho badatelského vakua Stať nahlíží literární terén vymezený koncem 15. století a rokem 1553 čili dobou, v níž žil a tvořil první skutečný český spisovatel Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české (1541), překladatel a adaptátor několika staročeských děl. MICHAL CHARYPAR „Národ nezná odpuštění“: Expatriace Karla Sabiny v srpnu 1872 Studie sleduje detailním způsobem okolnosti tzv. „národního soudu“ nad Karlem Sabinou, který byl v létě 1872 odhalen jako konfident pražské policie a na základě toho přinucen českými vlastenecko-politickými kruhy k emigraci z Čech a k zastavení své oficiální činnosti jako spisovatele. ALEŠ HAMAN Prolegomena k parnasismu V české literatuře 19. století vznikla na sklonku sedmdesátých a osmdesátých let vývojová fáze, která bývala tradičně charakterizována jako etapa generace lumírovsko-ruchovské; týkala se převážně tvorby básnické reprezentované významnými autory, kteří byli hlavními přispěvateli literárních časopisů Ruch a Lumír,v nichž se od konce let šedesátých a od první poloviny let sedmdesátých soustředily hlavní osobnosti této generace: Sládek, Čech, Vrchlický, Zeyer. LUBOMÍR DOLEŽEL Hra s ich-formou v díle Bohumila Hrabala Studie je ke stažení zde. Diskuse NÁRODNÍ HUMANISMUS V DISKUZI Programová studie Petra Voita, jež otevírá přítomné číslo České literatury, vyzývá k přehodnocení náhledu na humanistické písemnictví v českých zemích. EDUARDO FERNÁNDEZ COUCEIRO O národním humanismu, jeho domnělém zakladateli a takzvaném manifestu Dodnes obecně platný pojem národní humanismus, chápaný jako vědomě utvořená skupina literátů s proklamovaným vůdcem, zakládacím manifestem a konkrétním literárním programem, je produkt dlouhotrvajícího mýtotvorného procesu, který počal v 19. století a vyvrcholil v české povalečné marxisticko-nacionalisticky laděné literární historiografii. JAN MALURA O národním humanismu, jeho domnělém zakladateli a takzvaném manifestu Článek vstupuje do diskuse o literárněhistorickém konceptu tzv. národního humanismu. Připomíná genezi této kategorie v 19. století a zdůrazňuje zejména úlohu Josefa Truhláře, významného literárního historika a znalce humanistického písemnictví. LUCIE STORCHOVÁ Vědecké reprezentace renesančního humanismu a utváření kolektivních kulturních identit Stať poukazuje na to, jak starší historické a literární bádání o renesančním humanismu souviselo s aktuálními politikami českého národního společenství. TOMÁŠ HAVELKA Všehrd, humanismus a literární historici Příspěvek polemizuje s metodologickým pojetím studie E. F. Couceira, poukazuje na nezmíněné nebo zkreslené aspekty problematiky tzv. českého národního humanismu; zejména upozorňuje na nutnost vnímat literární interpretace na základě dobových determinací.